SKALNÍ ÚTVARY:
Skalní bludiště:
Skalní seskupení2,5 km severozápadně od Mšena, poblíž návrší Romanov.Jedna ze zajímavostí tzv. Mšenského okruhu – Cinibulkovy cesty.
Tvořeno skalními soutěskami a komíny v kvádrových pískovcích. V jeho blízkosti se nachází skalní útvar Tutanchamón. Při vstupu do bludiště musíte překonat několik metrů strmé skály, s vytesanými schůdky a řetězem jako zábradlím.
Cinibulkova stezka:
Na této místní trase pojmenované po největším propagátorovi Kokořínska Josefu Bedřichovy Cinibulkovi se nachází hned několik skalních útvarů:
Prolezovačky – výduti v pískovcích pod Romanovem.
Obraznice – též se jí říká jeskyně Máří Magdalény. Je to nevelká umělá jeskyně v rokli pod Romanovem.
Bludiště – je tvořeno skalními soutěskami a komíny v kvádrových pískovcích. V jeho blízkosti se nachází skalní útvar Tutanchamón.
Průsečná skála – hluboká vozová cesta vytesaná v pískovcovém masivu.
Obří hlava a Žába – pískovcové pozoruhodně tvarované útvary
Čapská palice:
Vysoko nad Čapským dolem se nachází mohutný skalní kyj nazývaný Čapská palice. Je odtud nádherný výhled na Kokořínsko a nedaleko se nachází další překrásné místo – Martinská stěna.
Čertovy hlavy:
Na pískovcovém bloku nad obcí Želízy.
Reliéfy dvou hlav pohádkových bytostí, připomínajících čerty, vytesané do dvou skalních bloků. Práce sochaře Václava Levého ze 40. let 19. stol. Jedny největších lesních skulptur tohoto sochaře.
Had:
Na pískovcové skalce při rozcestí značených cest v liběchovských lesích, asi 1 km jihozápadně od Tupadel a 2,5 km severozápadně od obce Želízy.
Na skalce vytesán reliéf hada přeťatého sekerou. Práce liběchovského sochaře Václava Levého.
Harfenice:
Pískovcový blok 2 km severozápadně od obce Želízy, při široké lesní cestě v liběchovských lesích.
Na skále jsou vytesané reliéfy, podle postavy přidržující harfu, nazvané Harfenice.
Klácelka:
Umělá jeskyně s reliéfy od liběchovského sochaře Václava Levého. Je složena ze dvou částí. První část,prostor před jeskyní, nazývána Blaník. Druhá je vlastní umělá jeskyně Klácelka, přístupná bohatě zdobeným portálem.
Klemperka:
Nachází se v Šemanovickém dole na Kokořínsku, vzdušnou čarou je vzdálena asi 200m na východ od obce Truskavna. Klemperka je umělá, rukou člověka vytesaná jeskyně pozoruhodných rozměrů. Přístupná je po žebříku nebo úzkým komínem po vytesaných stupech. V roce 1979 byl na skalním dně nalezen keramický střep z nádoby vyrobené na hrnčířském kruhu. Archeologem byl zařazen ke středověké keramice z 12.-13.století, případně do pozdní doby hradištní. Keramický střep je uložen v depozitáři mělnického muzea.
Kostelíček:
Skalní ostroh s průchodnou jeskyní, zčásti uměle přitesanou, 1,5 km jihozápadně od obce Jestřebice
Nedamy:
Umělé jeskyně snad pseudokrasového původu. Tzv. jeskyně Nedamy jsou ve skutečnosti největší středověký skalní hrádek v okolí. Ve skalním jádře dodnes zachovány tři vytesané prostory, místnosti a několik záseků (dražé)po dřevěném opevnění.
Obraznice:
Nevelká umělá jeskyně 1 km severozápadně od Mšena, v rokli pod osadou Romanov. Nazývána též jeskyně Máří Magdalény.
Pokličky
Pískovcové sloupy s tzv. poklicemi jižně a západně od obce Vojtěchov, při ústí Kokořínského a Vojtěšského dolu. Známé útvary selektivního zvětrávání pískovců vznikaly vyluhováním železa z třetihorních vyvřelin podzemními vodami a vysrážením limonitu na nepropustných slepencových polohách. Typický pro Pokličky je hřibovitý tvar s pevným kloboukem na mnohem užší noze.
Nejznámější útvary tohoto typu se zvedají nad Kokořínským dolem, při vyústění rokle Močidla. Z nichž nejmohutnější již zmíněná Poklička stojí jako první při výstupu po dřevěných schodech, klobouk má rozměry 6 x 5 x 1,5m. Celková výška nohy i s kloboukem je 12m. jiné tzv. Jestřebické pokličky se nacházejí 1 km západně od obce Vojtěchov, nad Vojtěšským dolem. Celá lokalita se nachází 5 km západně od Mšena a je součástí CHKO kokořínský důl.
HRADY, ZÁMKY, TVRZE:
Bezděz:
Jeden z nejvýznamnějších gotických hradů v Čechách postaven Přemyslem Otakarem II. V letech 1264-78. Královský hrad Bezděz patří bezesporu mezi naše nejznámější a nejoblíbenější hrady. Charakteristická silueta hradu se dvěma věžemi na vyšší ze dvou znělcových homolí, které výrazně převyšují okolní krajinu, tvoří nezapomenutelnou dominantu regionu. Pro většinu návštěvníků představuje klasický středověký hrad, neboť se bez větších přestaveb zachoval ve své původní gotické podobě až do dnešních dnů. Jako mohutná královská hradní výspa na okraji pomezního hvozdu byl Bezděz považován za symbol české státnosti. V novější naší historii je pak neoddělitelně spjat s vrcholy literární, výtvarné i hudební kultury, ale i s politickými a sociálními snahami za rakousko-uherského období. Posléze byl hrad Bezděz prohlášen státem za národní kulturní památku.
Harasov:
Nevelká zřícenina hradu Harasov se nachází nad rybníkem asi 8 km jihozápadně od Mšena.
Helfenburg:
Romantická zřícenina středověkého hradu na pískovcovém podkladu nad Hrádeckým dolem Úštěku,která patří mezi oblíbené turistické cíle. Návštěvníky láká nejen bohatá historie, ale rovněž poloha hradu, který se nachází v malebném údolí obklopeném lesy. Helfenburg, zvaný též Hrádek, inspiroval také mnoho výtvarníků a spisovatelů.
Houska:
Renesančně přestavěný raně gotický hrad Houska se nachází v CHKO Kokořínsko. Nechal jej vystavět Přemysl Otakar II. jako významný královský hrad, ale záhy přešel do šlechtického majetku v němž zůstal až do roku 1924. Houska dodnes patří k nejlépe dochovaným hradům Přemysla Otakara II. Každým rokem je hrad Houska dějištěm řady oblíbených kulturních akcí.
Kokořín Hrad:
Kokořín zámek:
Barokní zámek v obci Kokořín, postavený v roce 1715
ROZHLEDNY, VÝHLEDY:
Vrátenská Hora (508 m.n.m.)
Leží 6 km na severovýchod od Mšena a 17 km severovýchodně od Mělníka. Geomorfologicky je součástí Polomených hor – hlavní a nejrozsáhlejší geologický okrsek Dokeské pahorkatiny. Leží v CHKO Kokořínsko. Flóra je zdejší ozdobou, nachází se zde desítky chráněných a významných druhů rostlin. Hora vznikla ve třetihorách sopečnou činností. Okolí Vrátenské hory bylo osídleno lidmi již v mladší době kamenné (neolitu), 4000 až 2000let př.n.l. Na vrcholu hory byla v r. 1999 otevřena rozhledna, jejíž výška konstrukce dosahuje 42 m a vyhlídková plošina se nalézá ve výšce 25 m. Pohled z rozhledny po okolní krajině je za dobré viditelnosti úchvatný – shlédneme odsud velkou část Čech – od Řípu přes vrcholky Českého středohoří, Lužické hory, Ještěd až ke vzdáleným vrcholkům Krkonoš.
VÝLET DO HOŘÍNSKÉHO PARKU
Cesta do parku v Hoříně není pravým výletem, spíše jen kratší příjemnou procházkou. Hořínský park se rozprostírá podél toku řeky Labe odkud je impozantní pohled na mělnický zámek a věž.